Kongó byla bitevním křižníkem japonského císařského námořnictva třídy Kongó, který byl v letech 1929 až 1931 přestavěn a v roce 1931 překlasifikován na bitevní loď.
Za druhé světové války se účastnila několika velkých námořních operací, ale nakonec byla v roce 1944 (jako jediná japonská bitevní loď) potopena americkou ponorkou. 
Loď byla pojmenována podle hory Kongó ležící poblíž města Ósaka, přičemž kongó je japonský výraz pro buddhistickou vadžru (česky: nezničitelný předmět, někdy překládáno i jako diamant).
Kongó byla poslední velkou válečnou lodí, které si Japonsko objednalo u anglických loděnic.
Její návrh vycházel z tureckého bitevního křižníku Reshadieh, zrekvírovaného britskou admiralitou a zařazeného do Královského námořnictva jako HMS Erin. 
Japonská objednávka byla podepsána v listopadu 1910 s loděnicí Vickers.
Loď byla dokončena v srpnu 1913 .
Za první světové války prožila klidnou službu, neboť po odplutí německé Východoasijské eskadry admirála Maximiliána von Spee se v Pacifiku nenacházela žádná nepřátelská loď.
Po skončení války podstoupilo Kongó modernizaci.
Poté prošlo dvěma rekonstrukcemi v Jokosuce od září 1929 do března 1931 .
Loď byla potopena ponorkou 21. listopadu 1944 v Tchajwanském průlivu.
|
